O klubu

Z historie klubu

60. léta

60. léta by jistě neměla být nahlížena jako začátek organizovaného šachu v Příbrami, neboť se zde mnohé odehrávalo dávno před tím, ale jedná se nepochybně o první období, které lze dobře popsat dnešními pamětníky. Šachový oddíl Baník v té době vedl MUDr. František Valenta, noblesní a moudrý pán s přirozenou autoritou, a také právě do tohoto období spadají první úspěchy systematické práce s mládeží, které byly zásluhou dalšího významného člena oddílu, pana Stanislava Gáška.

Mezi největší příbramské talenty 60. let nepochybně patřili Štěpánka Vokřálová a Jiří Hlaváček. Štěpánka Vokřálová se rychle prosadila mezi elitu ženského šachu v tehdejším Československu. Mezi lety 1968-78 dokázala pětkrát získat titul mistryně republiky a přerušila tak dominanci legendární Květy Eretové. Štěpánka čtyřikrát reprezentovala na šachové olympiádě, z toho dvakrát na první šachovnici. V roce 1978 pak emigrovala do Švédska a později přesídlila do Německa. Jiří Hlaváček se úspěšně prosadil mezi dorosteneckou špičku a v roce 1968 obsadil vynikající 2. místo na přeboru Československa dorostenců, hned za Milanem Babulou, pozdějším mezinárodním mistrem. Stal se pak jedním z pilířů příbramského šachu až do dnešních dnů, kdy působí jako kapitán A-týmu.

70. léta

V 70. letech patřil příbramský oddíl mezi nejsilnější oddíly Středočeského kraje, ale ke skutečnému průlomu došlo koncem 70. let, kdy se členem oddílu stal pan Jaroslav Trmal. Ten již v Příbrami nějakou dobu žil, ale zůstával dlouho věrný svému mateřskému oddílu Tesla Karlín. V osobě pana Trmala přišel skutečný šachový mistr a nekompromisní bojovník, který v letech 1960 a 1961 reprezentoval Československo na studentském mistrovství světa, v jednom týmu s Vlastimilem Hortem, Lubomírem Kaválkem či Vlastimilem Jansou. Také se několikrát probojoval do mistrovství Československa jednotlivců a v roce 1967 se dělil o skvělé 6. místo. Vedle toho úspěšně bojoval za svůj tým Tesla Karlín, který v roce 1973 zvítězil v celostátní lize družstev.

Ve druhé polovině 70. let vyrostla v Příbrami nová generace talentů a to vedlo k velmi entuziastickému rozmachu, který vyústil ve vítězství v České národní lize v sezóně 1981/82. Ve Slaném se následně hrála kvalifikace o postup do nejvyšší soutěže, celostátní ligy, ve které příbramský tým pod pevným vedením Stanislava Gáška převálcoval velmi silná družstva Vyšehradu a Košic a postoupil tak do šachové extraligy (sezóna 1982/83). I přes nadějný začátek (remíza v Brně, vítězství v Hradci Králové) se účast v soutěži nepodařilo udržet a tým se vrátil do České národní ligy. I tak se družstvo ve složení – Jaroslav Trmal, Jiří Hlaváček, Vladimír Bretšnajdr, Luděk Mészáros, Zdeněk Laštovička, Pavel Chvál, František Balík a Milan Petras – zatím nejvýrazněji zapsalo do příbramské šachové historie.

80. léta

V 80. letech došlo zřejmě k největšímu rozkvětu šachu na Příbramsku. Jenom v okresním městě vedle sebe působily hned čtyři oddíly: vedle největšího Baníku to byla Rudá Hvězda, ZKRD a KVS ČSUP, kterým se dlouhodobě dařilo díky působení neúnavných organizátorů: Stanislavu Gáškovi, Josefu Pelikánovi, Vladimíru Zoubkovi, či Josefu Kreutzerovi. Mimo okresní město velmi dobře fungovaly oddíly v Rožmitále, Březnici, Dobříši, Sedlčanech a Jincích. Začala se též úspěšně rozvíjet práce s mládeží, v níž klíčovou roli sehráli učitelé Josef Strejc a Jiří Schmidt, a také Miroslav Maršálek a František Heřman.

Po úmrtí Dr. Valenty vedení Baníku převzal pan Vladimír Brychta, který společně s pokladníkem Vratislavem Sedlákem vytvořil skvěle sehraný tandem, bravurně řešící všechny praktické záležitosti fungování oddílu. Někdejší extraligový tým postupně erodoval v důsledku profesních zájmů jednotlivých hráčů, které je odvedly mimo Příbram, a ačkoli se na pár roků musel spokojit s krajským přeborem, dokázal se tým postupně obrodit a dal tak příležitost vyrůst novým hráčům, kteří přestoupili z jiných příbramských oddílů. Patřili mezi ně zejména František Stluka, Petr Vaněk, Jaroslav Podsedník, Ladislav Černohorský a Petr Stluka. Posledně jmenovaný se dokázal opakovaně probojovat mezi nejlepší dorostence v republice a postupně v oddíle vystoupal až na první šachovnici.

V roce 1988 uspořádali příbramští šachisté prestižní Spartakiádu středočeských šachistů, která byla ve své době velmi populární a přední středočeské oddíly se střídaly v organizaci. V Příbrami se hrála poprvé v roce 1980 a v obou případech přitáhla stovky šachistů k účasti do turnajů pořádaných ve dvou týdenních turnusech. V roce 1988 došlo ke kuriózní situaci, kdy jeden silný hráč na poslední chvíli odřekl účast v kandidátském turnaji. To mohlo vést až k tomu, že by turnaj nemohl být klasifikován jako kandidátský a byl by tak pro ostatní účastníky znehodnocen. V této chvíli se ukázalo, jak je důležité mít v dosahu někoho jako je pan Trmal. Ten se nechal přesvědčit, aby s turnajem pomohl, ale protože si nemohl vzít dovolenou na celý týden, dohodlo se, že své partie odehraje jako simultánku během jediného odpoledne. Tak se i stalo, pan Trmal své soupeře během pár hodin rozmetal a se ziskem 7 bodů z 9 turnaj vyhrál.

Není bez zajímavosti, že v průběhu 80. a 90. let se do Příbrami dařilo přilákat silné hráče ze sousedního berounského okresu, kterými v průběhu let byli Zdeněk Laštovička, Ludvík Nový, Tibor Rujder, Roman Rujder a nakonec také Miroslav Pinc, který v Příbrami odehrál bezmála 20 sezón a několik z nich na první šachovnici A-týmu. Z Dobříše pak za Baník dlouhodobě vystupoval Radovan Doležel.

90. léta

S příchodem 90. let převzal vedení oddílu Josef Strejc, jehož obtížným úkolem se stalo zajištění stabilních sponzorů a hrací místnosti. V důsledku toho se tradiční název oddílu (Baník) několikrát změnil a nakonec tuto „značku“ převzal nezávisle se rozvíjející oddíl, vedený panem Vladimírem Zoubkem a později též MUDr. Karlem Benešem. Historický Baník se usadil v Domě Dětí a Mládeže (DDM), zatímco nový Baník začal působit v příbramské Sokolovně. Josef Strejc věnoval příkladnou péči výchově nových talentů a jenom v roce 1997 se Markéta Saxlová a Kateřina Marková staly přebornicemi republiky ve svých žákovských kategoriích. Od roku 1994 se také v Příbrami začal pořádat populární turnaj šachových dvojic, který díky zajímavým cenám pravidelně přilákal velmistrovskou účast. V roce 1997 však došlo k obrovské tragédii, když při kolizi s vlakem na nechráněném železničním přejezdu zahynul Josef Strejc a jeho syn Víťa. S celým žákovským týmem tehdy cestovali na jeden z dalších turnajů.

Vedení oddílu se obětavě ujal František Stluka, jehož až do svého předčasného odchodu podporoval Jozef Kanuščák. Práci s mládeží se pak v dalším desetiletí podařilo ještě rozšířit a oddíl získal stabilní hrací místnost v DDM výměnou za vedení šachových kroužků, v nichž se začali významně angažovat mimo jiné Libor Kalivoda a Karel Štufka. Družstvo A pak stabilně působilo ve 2. lize až do roku 2009 a postupně do něj přišla celá řada mladých talentovaných hráčů: Josef Strejc mladší, Karel Hlaváček, Martin Zeman, Roman Soukal, Tomáš Sladovník, Ondřej Čížek či Michal Bodický. S ohledem na změněné zájmy mládeže však vedení DDM potřebovalo používat šachovou klubovnu jiným způsobem a oddíl se tak v roce 2014 ocitl bez hrací místnosti. Na nadcházející sezónu se podařilo získat azyl od šachových přátel v Jincích (díky panu Miroslavu Maršálkovi), kteří ochotně poskytli místnost ve Společenském domě Josefa Slavíka k odehrání nedělních zápasů družstev.

2000

V roce 2015 tato komplikovaná situace vyústila do důležitého milníku, kterým se stala integrace hráčů „starého Baníku“ (v té době oddílu bez hrací místnosti) do velmi dobře prosperujícího a rostoucího „nového Baníku”. Toto nové aranžmá přineslo řadu výhod, zejména s ohledem na rozšíření členské základny, a v důsledku toho pomohlo příbramským šachistům probojovat se zpět do II. ligy počínaje sezónou 2018/19.

Shrnutí historie příbramského šachu připravil pan Petr Stluka s pomocí Jiřího Hlaváčka. Děkujeme.